Databáze významných stromů

Již od roku 1996 nadační fond shromažďuje informace o velkých stromech. Databáze se začala budovat v rámci projektu „Pomozte nám hledat velké stromy“, který byl popularizován v periodikách Lesnická práce a Veronica. Dále do tvorby databáze byli zapojeni studenti Mendelovy univerzity v Brně.

– brzy se zde objeví odkaz na databázi, SW z projektu NAKI

• Odkazy na zahraniční databáze monumentatrees.com, treeregister.org, ECTF aj.

Naučná stezka a průvodci arboretem

Naučná stezka „Domácí dřeviny“ 1995

Na naučné stezce Domácí dřeviny je v současnosti shromážděno již více než 100 autochtonních druhů dřevin. Každý druh je v terénu označen informační tabulí s popisem morfologických znaků, ekologických nároků a rozšíření a je doplněn mapkou areálu a kresbou olistěné nebo plodící větvičky. Ke stezce je vydán

tištěný průvodce. O vybudování této stezky se významnou měrou zasloužil Nadační fond Prof. A. Bayera, který je tvůrcem projektu a zabezpečil vydání průvodce a výrobu informačních tabulí, finančně přispěla Nadace Partnertsví a materiálně podpořil projekt také Školní lesní podnik Masarykův Les Křtiny.

Arboretum leží asi 20 km severně od Brna, přímo u silnice mezi obcemi Křtiny a Jedovnice. Je zde zastávka autobusové linky Brno-Jedovnice a lze u něj i parkovat. Je ideálním východiskem pro výlety do Moravského krasu. Je součástí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně.

Stezka i arboretum jsou od roku 1996 veřejnosti zpřístupněny a staly se oblíbeným místem pro rodinné i školní poznávací výlety do přírody. Dodnes ji zhlédlo již několik desítek tisíc návštěvníků.

Pro zvýšení popularity Školní lesní podnik ve spolupráci s Ústavem lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pořádá každoročně na jaře koncem května a na podzim začátkem října Dny otevřených dveří s odborným doprovodem.

Stezka je určena pro základní, střední i vysoké školy, byly k ní vydány speciální informační listy pro jednotlivé kategorie návštěvníků.

Průvodce arboretem Křtiny 1996

První průvodce arboretem po jeho zpřístupnění veřejnosti nejprve v rámci Dní otevřených dveří a později při pravidelném víkendovém otevření. Jen jednoduchý několikastránkový průvodce bez obrázků. Zobrazení mapy arboreta s vyznačenými zastávkami na nově upravených stezkách. Popis jednotlivých zastavení, popis nejvýznamnějších stromů a keřů v okolí daného bodu, zajímavosti v okolí.

Průvodce arboretem Křtiny 2010

Průvodce po exkurzních trasách lesním Arboretem Křtiny byl připraven v době 80. Výročí založení arboreta, navazuje na 1. vydání z roku 1996.

Došlo ke zpřístupnění dalších stezek v arboretu, stromy povyrostly, některé musely být odstraněny. Na jejich místo nastoupili mladé dřeviny, nálet či výsadby. Pro orientaci v terénu byly využity i dřevěné sochy (skulptury), které byly zhotoveny studenty MENDELU, které doplňují expozici dřevin.

Průvodce je vytvořen systémem zastávek a popisem okolních stromů, příp. dalších zajímavostí arboreta. Pro řadu zastavení byl ponechán původní název palouk, i když dnes jsou i tato místa osázena a okolní porost často vykácen. Doplněno barevnými fotografiemi.

Knihy

Dřeviny České republiky (2009)

Úradníček, L., Maděra, P., Tichá, S., Koblížek, J. Dřeviny České republiky. Kostelec nad Č. lesy, lesnická práce, s.r.o. 2009. ISBN: 978-80-87154-62-5.

Jednotlivé druhy dřevin jsou v knize řazeny abecedně, a to podle českých názvů. Pro přehlednost je uvedeno také zařazení druhů do čeledí. Systematika dřevin vychází z publikace Klíč ke květeně České republiky (KUBÁT et al., 2002), přičemž rozdílný přístup k systematice ve vícesvazkovém kompendiu Květena České republiky (SLAVÍK, HEJNÝ, 1989–1992, SLAVÍK,1995-2000, SLAVÍK, ŠTĚPÁNKOVÁ, 2004) je zohledněn uvedením synonym latinských názvů. Vždy je uvedeno platné vědecké jméno – latinský název včetně autora (popřípadě kombinátora), český název a u některých taxonů i nejčastější synonyma. Zařazení druhů do čeledí vychází rovněž z Klíče ke květeně České republiky, zejména u čeledi Rosaceae je však uvedeno i zařazení podle Květeny (v závorce).

Informace o každém druhu se skládají z několika částí. Vedle latinského a českého jména je v rámečku uvedena kategorie ohrožení druhu. První textovou částí je popis morfologických znaků charakterizujících druh a odlišujících jej od jiného taxonu. Tyto údaje jsou nutné pro determinaci určované dřeviny a její zařazení do systému. Případně je také možné porovnat zkoumaný objekt s obrázky a s popisem dalších znaků v textu. V práci je publikováno více než 600 originálních

snímků dřevin, zejména detailů, ale i celkových pohledů, které velmi názorně doplňují textovou část.

Nejmohutnější památné stromy České republiky (2016)

Publikace obsahuje 23 nejmohutnějších památných stromů z území ČR. Stručná charakteristika s popisem dendrometrických parametrů a fotografií jednotlivých stromů. Publikace vznikla při příležitosti konání 6. zasedání Evropského fóra pro největší stromy v ČR.

Vrby (2019)

Šimíček, V. Vrby. Frýdek-Místek, Kleinwächter holding, 2020. ISBN: 978-80-270-6031-3.

Bohatství celosvětového sortimentu vrb představuje přes 350 (– 600) druhů, v českých zemích a na Slovensku je zastoupeno 25 původních druhů. Oblasti přirozeného rozšíření vrb je mírné pásmo severní polokoule, téměř cela Evropa, Asie, Himálaj, Tibet a kontinenty Severní a Jižní

Ameriky. Zasahuji také pásmo arktické. Schází jen v Austrálii, novozélandské oblasti a Antarktidě.

Rod vrba je rodem botanicky velmi zajímavým. Vzrůstová rozmanitost rodu Salix je obdivuhodná a její výjimečnost mezi ostatními druhy dřevin nepochybná. Tak například vrba bíla (Salix alba L.), která je součástí lužních ekosystémů, kde tvoři jednu z hlavních složek porostní skladby dřevin, dosahuje až 35 m výšky a výčetního průměru přes 250 cm. Naše nejmenší vrba – vrba bylinná (Salix herbacea L.), která zaujímá vysokohorské polohy alpinského až subniválního pásma, vytváří svými plazivými výhonky drobné zakrsle keře nebo polštáře, dosahující výšky 6–8 cm. Patři tak mezi nejmenší

druhy celého rodu.

2021: Finanční podpora vydání knihy Po zahradách a parcích průmyslníků v Libereckém kraji autorky Ing. Terezy Vokurkové .

Environmentální vzdělávání a podpora studentů

Nadační fond podporuje zejména zahraniční studenty z rozvojových zemí formou stipendia při jejich studiu na LDF MENDELU. Jako první byli podpořeni Abdulwahab a Salem Hamdiah při studiu European Forestry, oba absolventi nyní zastávají významné pozice na ostrově Sokotra (Republika Jemen). Dále byl podpořen Abdulraqeb Al-Okaishi v rámci jeho doktorského studia v oboru Fytologie lesa, které úspěšně dokončil v roce 2021 jako první sokotránec.

V minulosti Nadační fond vyhlašoval každoroční soutěž o nejlepší závěrečnou práci s environmentální tématikou, vítěz obdržel finanční odměnu. Pořádání této soutěže jsme ukončili v době, kdy s podobnou akcí přišel jihomoravský kraj.

Spolupráce s LDF MENDELU

Vzhledem k tomu, že původní nadace byla založena převážně pracovníky ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie, spolupráce probíhá především po této linii. Téměř každoročně přispívá nadační fond určitou částkou na rozvoj činnosti ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU. V posledním období se jednalo např. o příspěvek na pořízení elektronového mikroskopu aj.

Jak požádat o podporu

Nadační fond poskytuje k plnění účelu, ke kterému byl zřízen, příspěvky třetím osobám nebo uskutečňuje vlastní projekty. Třetí osobou mohou být soukromé osoby i organizace.

Poskytnutí nadačního příspěvku schvaluje správní rada. Ta také stanovuje pravidla pro podávání žádostí o poskytnutí příspěvku.

Nadační fond lze žádat o poskytnutí příspěvku pouze na základě písemné žádosti.

O rozhodnutí bude žadatel vyrozuměn do 21 dní od zasedání správní rady.

Nadační příspěvek se poskytuje na základě písemné smlouvy. Příjemce je povinen nadační příspěvek použít s podmínkami této smlouvy, jinak je povinen příspěvek či jeho část vrátit zpět nadačnímu fondu. Osoba (příjemce) je povinna na požádání nadačního fondu prokázat, jakým způsobem byl příspěvek použit.